 |
||
Site search
1. EXECUTIVE SUMMARY
1.3 VYBRANÁ DOPORUČENÍ
| 1.3 | VYBRANÁ DOPORUČENÍ |
- Dobu na přípravu mezinárodního partnerství není třeba prodlužovat, ale je třeba, aby se od počátku efektivně využila. Jako podstatné se jeví využití formulace DPA k tomu, aby byly obecně formulovány základní teze cílů a forem chystané spolupráce. Na rozdíl od definitivní TCA, která přesně vymezuje povinnosti partnerů a jejich podíl na realizaci společných částí projektů, je smysl DPA v tom, že se zde hledá a následně deklaruje shoda o cílech, formách práce. Při dobré přípravě DPA se tak předejde řadě problémů vyplývajících ze vzájemné neznalosti a z rozdílných očekávání. K DPA by se tedy mělo odkazovat v případech, kdy jsou řešeny problematické fáze projektu či vzájemné neshody partnerů.
- Od počátku by také mělo být mezi mezinárodními partnery jasné, jaké formy spolupráce jsou klíčové a jak budou do mezinárodní spolupráce zapojeni národní partneři, a to i v případě, že jejich podíl na daných aktivitách je zajištěn financováním přes příjemce grantu. Volba národního partnera, který přebírá roli garanta za mezinárodní spolupráci, by měla být vždy velmi dobře argumentována.
- Z realizace projektů vyplývá řada doporučení pro fázi výběru partnerů. Přistoupení k partnerství, které je celé řízeno jedním silným partnerem (a navíc již pokračuje v Akci 2 a 3), může být přínosné tam, kde se daná organizace neorientuje a hledá v mezinárodní spolupráci „pomocnou ruku“. Jiné typy organizací ale spíše hledají kreativní partnery pro týmovou práci, ve které se zhodnotí přínosy všech zapojených subjektů. Taková partnerství pak jsou zpravidla řízena rotačním způsobem. V rámci přípravy projektu a výběru partnerů je tedy vhodné velmi pečlivě formulovat svá očekávání týkající se spolupráce a tomu přizpůsobit charakter spolupráce, typy partnerů a také země a regiony, ve kterých partneři působí.
- Je vhodné již v první fázi výběru zjistit, zda a do jaké míry jsou potenciální partneři jazykově vybaveni a kdy a pro jakou skupinu bude zajišťováno některou ze stran tlumočení.
- Vzhledem k jasně vymezené roli monitoringu je vhodné, aby byl v rámci partnerství vytvářen vlastní systém zpětných vazeb a hodnocení, odpovídající typu partnerství a zaměření projektu, případně kombinovaný s externí evaluací.
- Ze strany řídícího orgánu by měla existovat možnost, aby po úvodní (seznamovací) fázi mezinárodní spolupráce a jejím vyhodnocení bylo možné provádět změny v projektu standardním způsobem – jako přirozenou reakci na vytvořenou konstelaci, která nemohla být předmětem plánu a smluvních ustanovení formulovaných před zahájením projektu.
- Rozdílná pravidla uznatelnosti výdajů nebyla vnímána jako zásadní překážka realizace aktivit mezinárodního partnerství, jedná se spíše o rozdílné finanční zázemí implementujících organizací. Vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce je v ideálním případě integrální součástí projektu, se jako vhodné jeví hledat možnosti paušálního financování některých typů nákladů souvisejících s mezinárodní spoluprací.
- Pravidla nastavená na počátku programu, resp. v rámci konkrétní výzvy by se neměla měnit; pokud jsou změny nutné, měly by být pouze ve prospěch hladší a kvalitnější implementace projektů a na základě konsensu všech zúčastněných stran.
- Jedním z aspektů udržitelnosti je i otázka udržení a rozvoje know-how vytvořeného organizacemi, jehož nositeli jsou konkrétní pracovníci. Pokud skončení projektu znamená ztrátu těchto lidí, je to částečně zároveň i ztráta vytvořeného know-how. Aktivity směřující k dalšímu rozvoji vytvořeného know-how by tedy měly počítat i s konkrétními lidmi, kteří jsou jeho nositeli: organizace by se měly umět „pojistit“ proti ztrátě know-how a řídící orgán by je měl umět zahrnout do návazných programů (lobbování na národní a evropské úrovni, semináře, diseminace, mainstreaming).
- Většina zjištění je strukturně vázána na charakter programů ESF, v některých případech konkrétně pouze na nastavení pravidel programu EQUAL. Obecně lze říci, že na závěrečnou fázi projektu je třeba klást velký důraz již při jeho schvalování. Dostatečně zvládnuté řešení závěrečné fáze včetně zajištění další práce s produkty, vzdělávání a diseminace by mělo být nedílnou a významnou součástí projektů.
- Monitorování a evaluace se musí shodovat s globálním cíli a napomoci zvýšit kvalitu řízení a implementace projektů a programu jako celku. Z tohoto důvodu musí být také smysl těchto aktivit zřejmý všem zúčastněným. Realizátorům projektů je potřeba pomoci v tom, aby tyto nástroje uměly vhodně použít pro vlastní řízení kvality a řízení projektového cyklu. Je nezbytné, aby obě strany uměly strategicky využít monitoring a evaluaci.
Zpráva vychází ze zdrojového textu, který je umístěn v ESF Fóru a řídí se pravidly ESF Fóra z hlediska kopírování, nakládání a modifikací textu.