-
Dobu na přípravu mezinárodního
partnerství není třeba prodlužovat, ale je třeba, aby se od počátku
efektivně využila. Jako podstatné se jeví využití formulace DPA
k tomu, aby byly obecně formulovány základní teze cílů a forem
chystané spolupráce. Na rozdíl od definitivní TCA, která přesně
vymezuje povinnosti partnerů a jejich podíl na realizaci společných
částí projektů, je smysl DPA v tom, že se zde hledá a následně
deklaruje shoda o cílech, formách práce. Při dobré přípravě
DPA se tak předejde řadě problémů vyplývajících ze vzájemné
neznalosti a z rozdílných očekávání. K DPA by se tedy mělo odkazovat
v případech, kdy jsou řešeny problematické fáze projektu či vzájemné
neshody partnerů.
-
Od počátku by také mělo
být mezi mezinárodními partnery jasné, jaké formy spolupráce jsou
klíčové a jak budou do mezinárodní spolupráce zapojeni národní
partneři, a to i v případě, že jejich podíl na daných aktivitách
je zajištěn financováním přes příjemce grantu. Volba národního
partnera, který přebírá roli garanta za mezinárodní spolupráci,
by měla být vždy velmi dobře argumentována.
-
Z realizace projektů vyplývá
řada doporučení pro fázi výběru partnerů. Přistoupení k partnerství,
které je celé řízeno jedním silným partnerem (a navíc již pokračuje
v Akci 2 a 3), může být přínosné tam, kde se daná organizace neorientuje
a hledá v mezinárodní spolupráci „pomocnou ruku“. Jiné typy
organizací ale spíše hledají kreativní partnery pro týmovou práci,
ve které se zhodnotí přínosy všech zapojených subjektů. Taková
partnerství pak jsou zpravidla řízena rotačním způsobem. V rámci
přípravy projektu a výběru partnerů je tedy vhodné velmi pečlivě
formulovat svá očekávání týkající se spolupráce a tomu přizpůsobit
charakter spolupráce, typy partnerů a také země a regiony, ve kterých
partneři působí.
-
Je vhodné již v první fázi
výběru zjistit, zda a do jaké míry jsou potenciální partneři
jazykově vybaveni a kdy a pro jakou skupinu bude zajišťováno některou
ze stran tlumočení.
-
Vzhledem k jasně vymezené
roli monitoringu je vhodné, aby byl v rámci partnerství vytvářen
vlastní systém zpětných vazeb a hodnocení, odpovídající typu
partnerství a zaměření projektu, případně kombinovaný s externí
evaluací.
-
Ze strany řídícího orgánu
by měla existovat možnost, aby po úvodní (seznamovací) fázi mezinárodní
spolupráce a jejím vyhodnocení bylo možné provádět změny v projektu
standardním způsobem – jako přirozenou reakci na vytvořenou konstelaci,
která nemohla být předmětem plánu a smluvních ustanovení formulovaných
před zahájením projektu.
-
Rozdílná pravidla uznatelnosti
výdajů nebyla vnímána jako zásadní překážka realizace aktivit
mezinárodního partnerství, jedná se spíše o rozdílné finanční
zázemí implementujících organizací. Vzhledem k tomu, že mezinárodní
spolupráce je v ideálním případě integrální součástí projektu,
se jako vhodné jeví hledat možnosti paušálního financování některých
typů nákladů souvisejících s mezinárodní spoluprací.
-
Pravidla nastavená na počátku
programu, resp. v rámci konkrétní výzvy by se neměla měnit; pokud
jsou změny nutné, měly by být pouze ve prospěch hladší a kvalitnější
implementace projektů a na základě konsensu všech zúčastněných
stran.
-
Jedním z aspektů udržitelnosti
je i otázka udržení a rozvoje know-how vytvořeného organizacemi,
jehož nositeli jsou konkrétní pracovníci. Pokud skončení projektu
znamená ztrátu těchto lidí, je to částečně zároveň i ztráta
vytvořeného know-how. Aktivity směřující k dalšímu rozvoji vytvořeného
know-how by tedy měly počítat i s konkrétními lidmi, kteří jsou
jeho nositeli: organizace by se měly umět „pojistit“ proti ztrátě
know-how a řídící orgán by je měl umět zahrnout do návazných
programů (lobbování na národní a evropské úrovni, semináře,
diseminace, mainstreaming).
-
Většina zjištění je
strukturně vázána na charakter programů ESF, v některých případech
konkrétně pouze na nastavení pravidel programu EQUAL. Obecně lze
říci, že na závěrečnou fázi projektu je třeba klást velký
důraz již při jeho schvalování. Dostatečně zvládnuté řešení
závěrečné fáze včetně zajištění další práce s produkty,
vzdělávání a diseminace by mělo být nedílnou a významnou součástí
projektů.
-
Monitorování a evaluace
se musí shodovat s globálním cíli a napomoci zvýšit kvalitu řízení
a implementace projektů a programu jako celku. Z tohoto důvodu musí
být také smysl těchto aktivit zřejmý všem zúčastněným. Realizátorům
projektů je potřeba pomoci v tom, aby tyto nástroje uměly vhodně
použít pro vlastní řízení kvality a řízení projektového cyklu.
Je nezbytné, aby obě strany uměly strategicky využít monitoring
a evaluaci.
Zpráva vychází ze zdrojového textu, který je umístěn v ESF Fóru a řídí se pravidly ESF Fóra z hlediska kopírování, nakládání a modifikací textu.