Navreme Boheme
 
Site search
 
 

EU


0.1 Předmluva     [go to this article ]
... Evaluační projekt „Evaluace principu mezinárodní spolupráce Programu Iniciativy Společenství EQUAL“ zadaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) probíhal v období od dubna do října 2008 na území České republiky a deseti zemí Evropské unie (EU), konkrétně v Rakousku, v Německu, v Polsku, na Slovensku, v Nizozemsku, ve Spojeném království, v Portugalsku, ve Španělsku, v Itálii a ve Francii. Jednotlivé kroky evaluace, tj. studium dokumentů, dotazníkové šetření, evaluační návštěvy a rozhovory, případové studie, fokusní skupiny, SWOT a analýza procesů, probíhaly podle stanoveného harmonogramu. Výstupem evaluace bylo celkem šest zpráv (včetně této závěrečné zprávy), které podle stanoveného harmonogramu a zadání odpovídaly na jednotlivé evaluační úkoly a otázky. ...


0.3 Seznam zkratek     [go to this article ]
... EU ...


1 EXECUTIVE SUMMARY     [go to this article ]
... Chyběla širší zkušenost z realizace podobných programů na všech stranách – řídící a podpůrné struktury, příjemců (organizací; partnerství), klientů; program přináší nejen nové způsoby práce, ale nastavuje i jiné celkově jiné klima díky objemům prostředků, se kterými nakládá. Především teprve vzniká garnitura „euro-odborníků“: lidí, kteří mají představu, v lepším případě dokonce přímou zkušenost z práce v kontextu EU, mají potřebné osobnostní a znalostní předpoklady, jsou odpovídajícím způsobem jazykově vybaveni atd. To platí výrazněji na straně řídící struktury. ...
... Srovnání mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU zařazenými do evaluace je zajímavé především proto, že v mnoha ohledech nebylo možné vysledovat žádný významný rozdíl v reakcích respondentů na stejné otázky a témata; ve srovnatelné míře případů však rozdíly sledovat lze, a to podstatné. Jednotlivé dílčí odlišnosti lze nejlépe sledovat ve výsledcích dotazníkového šetření; obecně však lze konstatovat, že jde o rozdíly vyplývající z „dospělosti“ a „nedospělosti“ – a to v dobrém i ve zlém. Dospělost, zralost a sebevědomí služebně starších členských států EU na jedné straně přinášejí zavedené postupy, vyšlapané cesty, ověřené metody, bohaté zkušenosti s partnerstvím, zavedenou pracovní kulturu, která nestojí na osobních vazbách, otevřenou komunikaci s partnery, a to včetně úřadů a institucí atp. Zároveň ale může přinášet určité rutinérství, nezájem o podstatu věci, snahu udržovat status quo, přílišnou zavedenost a samozřejmost hraničící s vyčpělostí. Oproti tomu „nedospělost“ novějších členských zemí na jedné straně obnáší nezralost a nestabilitu prostředí, které téměř není připraveno podporu podobného rozsahu vstřebat, klientelismus nebo podlézavost vůči úřadům a zároveň neprofesionalitu úředníků, neověřené postupy, nesrovnatelné podmínky, nedostatek dat, nereflektovanou vlastní tradici atd., ale na druhé straně může být zdrojem nečekané inovace, nebývalého zájmu o věc a odhodlání pro ni něco udělat, velkého nasazení, ochoty učit se a vstřebávat nové věci, snahy ukázat se před ostatními, inovativních přístupů apod. ...
... Srovnání mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU zařazenými do evaluace je zajímavé především proto, že v mnoha ohledech nebylo možné vysledovat žádný významný rozdíl v reakcích respondentů na stejné otázky a témata; ve srovnatelné míře případů však rozdíly sledovat lze, a to podstatné. Jednotlivé dílčí odlišnosti lze nejlépe sledovat ve výsledcích dotazníkového šetření; obecně však lze konstatovat, že jde o rozdíly vyplývající z „dospělosti“ a „nedospělosti“ – a to v dobrém i ve zlém. Dospělost, zralost a sebevědomí služebně starších členských států EU na jedné straně přinášejí zavedené postupy, vyšlapané cesty, ověřené metody, bohaté zkušenosti s partnerstvím, zavedenou pracovní kulturu, která nestojí na osobních vazbách, otevřenou komunikaci s partnery, a to včetně úřadů a institucí atp. Zároveň ale může přinášet určité rutinérství, nezájem o podstatu věci, snahu udržovat status quo, přílišnou zavedenost a samozřejmost hraničící s vyčpělostí. Oproti tomu „nedospělost“ novějších členských zemí na jedné straně obnáší nezralost a nestabilitu prostředí, které téměř není připraveno podporu podobného rozsahu vstřebat, klientelismus nebo podlézavost vůči úřadům a zároveň neprofesionalitu úředníků, neověřené postupy, nesrovnatelné podmínky, nedostatek dat, nereflektovanou vlastní tradici atd., ale na druhé straně může být zdrojem nečekané inovace, nebývalého zájmu o věc a odhodlání pro ni něco udělat, velkého nasazení, ochoty učit se a vstřebávat nové věci, snahy ukázat se před ostatními, inovativních přístupů apod. ...
... Mezinárodní spolupráce vytváří novou dimenzi přínosů programu, překračuje individuální rovinu učení se a hledání inovací, kdy se učí nejen jedinec, ale celá organizace a kdy se inovace nehledají v geograficky omezené oblasti. Evropská dimenze projektům navíc přinesla poznání, že problémy zpravidla nejsou omezeny na konkrétní instituce nebo geografická území, že jsou za jistých podmínek společné a hlavně společně chápané a řešené na evropské úrovni. Skrze tuto praktickou rovinu pak dochází k poznání sounáležitosti s EU a pochopení podstaty evropského sbližování. ...


1.1 VYBRANÁ POZOROVÁNÍ     [go to this article ]
... Pokud se týká společného užívání výstupů z projektů, část organizací se v závěru projektu obrací na řídící orgán s žádostí o politickou podporu při diseminaci, např. při jednáních na úrovni EU. Část organizací se obrací na řídící orgán po skončení projektu s tím, že hledá prostředky pro pokračování v distribuci produktů programu, vzdělávání cílových skupin, inovace produktů apod. ...


1.2 VYBRANÁ ZJIŠTĚNÍ     [go to this article ]
... Jiným problémem je, že organizace se v závěru projektu dostává do fáze lobbování na úrovni politických špiček národních i EU, ale po skončení projektu nemá žádnou „výchozí platformu“, pokud si ji nevytvoří během projektu formováním nějaké nezávislé struktury či sítě. I v takovém případě je však zpravidla velkým problémem financování této aktivity. ...


2 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY A NÁRODNÍ STRATEGIE     [go to this article ]
... CIP EQUAL podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem Iniciativy je tedy vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buď přímo v zaměstnání, nebo při jeho hledání. Jedna z tematických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL je zaměřena na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl. ...


2.1 Pomoc EU a ESF České republice v období 2000–2006     [go to this article ]
... Pomoc EU a ESF České republice v období 2000–2006 ...
... V programovém období EU 2000-2006 se v členských zemích EU-15 uskutečnila dvě kola výzev CIP EQUAL k předkládání žádostí o grant. ČR se jako jedna ze dvou kandidátských zemí účastnila i prvního kola vyhlášeného v r. 2001 v programu Phare. ...
... V programovém období EU 2000-2006 se v členských zemích EU-15 uskutečnila dvě kola výzev CIP EQUAL k předkládání žádostí o grant. ČR se jako jedna ze dvou kandidátských zemí účastnila i prvního kola vyhlášeného v r. 2001 v programu Phare. ...
... Od vstupu ČR do EU je nástrojem přímé pomoci EU České republice v oblasti rozvoje lidských zdrojů, práce a zaměstnatelnosti ESF; pomoc byla realizována prostřednictvím operačních programů programového období 2004–2006 a prostřednictvím CIP EQUAL. Čerpání prostředků z ESF v České republice a hlavním městě Praze umožnily tyto operační programy: ...
... Od vstupu ČR do EU je nástrojem přímé pomoci EU České republice v oblasti rozvoje lidských zdrojů, práce a zaměstnatelnosti ESF; pomoc byla realizována prostřednictvím operačních programů programového období 2004–2006 a prostřednictvím CIP EQUAL. Čerpání prostředků z ESF v České republice a hlavním městě Praze umožnily tyto operační programy: ...
... Druhého kola výzev CIP EQUAL, financovaného ESF, se ČR účastnila na základě Programu Iniciativy Společenství EQUAL ČR (CIP EQUAL ČR) po vstupu ČR do EU v květnu 2004 spolu s partnery z ostatních členských zemí. ...


2.2 Pomoc EU a ESF České republice 2007–2013     [go to this article ]
... Pomoc EU a ESF České republice 2007–2013 ...
... Operační program Praha – Adaptabilita (OPPA), jeho ŘO je Hlavní město Praha - Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU. ...


2.3 CIP EQUAL ČR v období 2004–2006     [go to this article ]
... Program CIP EQUAL měl v ČR i v partnerských zemích tří realizační fáze – byly jimi akce 1, 2 a 3. Zahraniční partneři mezinárodní spolupráce byli jak z dosavadních, tak z nových členských zemí. Vedle jejich národních předpisů a pravidel programů pro ně platily společné předpisy EU pro ESF a CIP EQUAL. ...


2.3.3 Vládní politika     [go to this article ]
... Rámcovým strategickým dokumentem pro oblast podpory ze Strukturálních fondů EU je Národní rozvojový plán České republiky na roky 2004–2006. ...


2.4 Strategické oblasti EQUAL a mezinárodní spolupráce     [go to this article ]
... Východiskem mezinárodní spolupráce bylo vyhlášení společných tematických oblastí pro všechny státy EU. Každá tematická oblast měla specifické cílové skupiny a podmínky pro sestavení rozvojových partnerství. Tematické oblasti CIP EQUAL vycházejí z původních čtyř pilířů ESZ. Jedná se o tyto tematické priority: ...
... Samostatně bylo v EU vyhlášeno téma podpory žadatelů o azyl, které je v rámci CIP EQUAL označováno jako tematická priorita. ...


2.4.4 Co EQUAL přinesl     [go to this article ]
... CIP EQUAL byl realizován na celém území EU, a to v rozvinutých i zaostalých oblastech; i v ČR byl CIP EQUAL realizován na celém území. Mezinárodní spolupráce se ukázala jako možná a prospěšná. ...


3 CÍLE A METODY EVALUACE     [go to this article ]
... CIP EQUAL je samostatnou formou pomoci ze strukturálních fondů, která podporuje vývoj a prosazování nových přístupů k řešení nerovností a diskriminace v práci a v přístupu k zaměstnání. Jejím smyslem je doplňovat ostatní programy přispívající k dosažení cílů ESZ a sloužit jako inovativní laboratoř pro vývoj a prosazování nových nástrojů, přičemž ty, které se osvědčí, budou dále podporovány v rámci hlavních forem pomoci z ESF během dalšího programového období. Od hlavních forem pomoci z ESF se CIP EQUAL v minulých obdobích lišil mimo jiné principem mezinárodní spolupráce. V průběhu programového období 2007–2013 budou tedy vůbec poprvé v rámci programů ESF podporovány průřezově i vybrané principy CIP EQUAL. Konkrétně se vedle principu partnerství jedná o principy inovativnosti a mezinárodní spolupráce. O průřezové podpoře těchto principů bylo rozhodnuto společně členskými státy EU a zástupci Evropské komise na základě zkušeností s realizací CIP EQUAL v jednotlivých členských státech EU, proto jsou pro přípravu evaluační strategie mj. využity dokumenty, na nichž se toto rozhodnutí zakládalo. ...
... CIP EQUAL je samostatnou formou pomoci ze strukturálních fondů, která podporuje vývoj a prosazování nových přístupů k řešení nerovností a diskriminace v práci a v přístupu k zaměstnání. Jejím smyslem je doplňovat ostatní programy přispívající k dosažení cílů ESZ a sloužit jako inovativní laboratoř pro vývoj a prosazování nových nástrojů, přičemž ty, které se osvědčí, budou dále podporovány v rámci hlavních forem pomoci z ESF během dalšího programového období. Od hlavních forem pomoci z ESF se CIP EQUAL v minulých obdobích lišil mimo jiné principem mezinárodní spolupráce. V průběhu programového období 2007–2013 budou tedy vůbec poprvé v rámci programů ESF podporovány průřezově i vybrané principy CIP EQUAL. Konkrétně se vedle principu partnerství jedná o principy inovativnosti a mezinárodní spolupráce. O průřezové podpoře těchto principů bylo rozhodnuto společně členskými státy EU a zástupci Evropské komise na základě zkušeností s realizací CIP EQUAL v jednotlivých členských státech EU, proto jsou pro přípravu evaluační strategie mj. využity dokumenty, na nichž se toto rozhodnutí zakládalo. ...


3.1 Cíle evaluace a strategie jejich naplnění     [go to this article ]
... Usnadnit porovnatelnost evaluačních výsledků CIP EQUAL na úrovni celé EU; ...
... Zajistit informační zdroje pro ex-post evaluaci na úrovni EU, která bude realizována Evropskou komisí. ...
... z deseti vybraných zemí EU ...


3.2 Evropský a transnárodní aspekt evaluace     [go to this article ]
... Zjištění založená na zkoumání národního vzorku jsme podrobili srovnání s ostatními zeměmi EU a především celou evaluaci jsme provedli v evropském diskurzu. Tímto diskurzem máme na mysli znalost východisek relevantních politik, ze kterých zkoumané jevy vychází, znalost evropského prostředí, aktérů a rozhodovacích a komunikačních principů, znalost požadavků na kvalitu a metody evaluace v evropském prostředí (chápání evaluace v kontextu politik EU) a znalost principu partnerství a mezinárodní spolupráce z evropských programů a jejich konkrétní realizace v evropských projektech (jichž jsme se také účastnili nebo jsme je hodnotili). Proto byli jádrem evaluačního týmu čeští experti s mezinárodní zkušeností, kteří spolupracovali se šesti zahraničními experty. ...
... Zjištění založená na zkoumání národního vzorku jsme podrobili srovnání s ostatními zeměmi EU a především celou evaluaci jsme provedli v evropském diskurzu. Tímto diskurzem máme na mysli znalost východisek relevantních politik, ze kterých zkoumané jevy vychází, znalost evropského prostředí, aktérů a rozhodovacích a komunikačních principů, znalost požadavků na kvalitu a metody evaluace v evropském prostředí (chápání evaluace v kontextu politik EU) a znalost principu partnerství a mezinárodní spolupráce z evropských programů a jejich konkrétní realizace v evropských projektech (jichž jsme se také účastnili nebo jsme je hodnotili). Proto byli jádrem evaluačního týmu čeští experti s mezinárodní zkušeností, kteří spolupracovali se šesti zahraničními experty. ...


3.2.1 Kritéria výběru zemí     [go to this article ]
... 2. Členství v EU ...
... Vyvážili jsme země jihu a severu a země západu a východu. Jsou zastoupeny jak země, které mají podobnou zkušenost jako ČR, tak i staré členské země, země pozvolného vývoje i země, které členstvím v EU nenadále rychle vyrostly. Ve vzorku jsou dvě země s přibližně stejným počtem obyvatel, jako má ČR, dvě země počtem obyvatel dvojnásobně menším a dvojnásobně větším a šest zemí patřících mezi nejlidnatější (a zároveň nejvlivnější) členy EU. ...
... Vyvážili jsme země jihu a severu a země západu a východu. Jsou zastoupeny jak země, které mají podobnou zkušenost jako ČR, tak i staré členské země, země pozvolného vývoje i země, které členstvím v EU nenadále rychle vyrostly. Ve vzorku jsou dvě země s přibližně stejným počtem obyvatel, jako má ČR, dvě země počtem obyvatel dvojnásobně menším a dvojnásobně větším a šest zemí patřících mezi nejlidnatější (a zároveň nejvlivnější) členy EU. ...


3.3 Cílové skupiny evaluace     [go to this article ]
... Koneční příjemci (zástupci rozvojových partnerství) ve vybraných zemích EU ...
... RP EU ...
... Národní podpůrná struktura CIP EQUAL ve vybraných zemích EU ...
... NPS EU ...
... Národní tematické sítě ve vybraných zemích EU ...
... NTS EU ...
... Řídící orgán CIP EQUAL ve vybraných zemích EU ...
... ŘO EU ...


3.4 Metodika evaluace     [go to this article ]
... RP, RP EU, KLIENT ...
... NPS, NPS EU, ŘO, ŘO EU ...
... NPS, NPS EU, ŘO, ŘO EU ...
... RP, RP EU ...
... EK, POLIT, NTS, NTS EU, EXP ...


3.4.9 SWOT     [go to this article ]
... SWOT analýza byla v evaluaci aplikována ve dvou rovinách: 1) jako podpůrná analytická metoda při hodnocení výsledků konkrétních aktivit a 2) jako obecná matice hodnocení potenciálu, výsledků a ohrožení skutečně realizované mezinárodní spolupráce v rámci jednotlivých RP z ČR a vybraných zemí EU. SWOT analýza byla rovněž úspěšně použita pro vyhodnocení fungování mezinárodního partnerství v různých kulturních prostředích, která jsou dána odlišnou tradicí, zkušenostmi, sociálním ekonomickým a politickým zázemím. Podrobnější informace o tomto využití SWOT analýze jsou uvedeny v kapitole o konkrétní realizaci evaluace. ...


5.4 Udržitelnost, mainstreaming a širší partnerské sítě     [go to this article ]
... Pokud se jedná o další diseminaci, vzdělávání a šíření výstupů, je nutné, aby příslušné subjekty využily dostupné systémy podpory, které jsou k tomu určeny, ať už ze zdrojů EU, státu nebo samospráv, ze zdrojů soukromých nebo vlastních. ...


5.5 Monitoring a evaluace     [go to this article ]
... Jednotlivé země také vytvářejí monitorovací a evaluační plány, např. „Northern Ireland European Social Fund Programme 2007 – 2013“ uvádí v kapitole 4 Evaluace v odst. 4.24 evaluační strategii v první polovině programu: po provedení podstatné části aktivit projektu hodnotit příspěvek (přidanou hodnotu) programu k strategickým záměrům EU, členského státu a regionu a zejména inovativní, nadnárodní a interregionální aktivity a horizontální témata. Pro druhou polovinu trvání programu se bude evaluační strategie severoirského programu ESF aktualizovat, aby se přihlédlo k regionálnímu socioekonomickému a politickému vývoji. Ve Spojeném království uvádí Konvergenční program ESF pro Západní Wales (West Wales and the Valleys Convergence Programme - Operational Programme for the ESF) v kapitole 3 – Strategie, odst. 3.131, že řídící orgán ustaví na podporu aktivit programu samostatnou Jednotku mezinárodní spolupráce. V kapitole 6 je pak v odst. 6.40 – 6.42 popisován plánovací nástroj řídícího orgánu „Strategické rámce“ jako realizační strategie pro dosažení strategického úkolu pomocí strategicky propojených projektových intervencí. Tyto rámce poslouží při výběru projektů, umožní jejich srovnávání. Řídící orgán tak bude moci identifikovat projekty navrhující mezinárodní nebo interregionální spolupráci už ve stádiu předkládání a výběru a usměrňovat je k dosažení cílů programu. Bude jim moci poskytovat specifickou pomoc i při realizaci a cílevědomě je monitorovat a hodnotit ve spolupráci s Monitorovacím výborem. Shodně je koncipován Regionální program konkurenční schopnost a zaměstnanost Východního Walesu – Operační program ESF 2007–2013 (East Wales Regional Competitiveness & Employment Programme for the ESF 2007–2013). Oba tyto programy se tak budou realizovat, monitorovat a hodnotit za aktivní účasti řídícího orgánu, aniž by byla dotčena pravomoc a odpovědnost Monitorovacího výboru. ...


6.3 Téma 3: Část studie zaměřená na hodnocení práce RP podporovaných v jiných členských státech EU     [go to this article ]
... Téma 3: Část studie zaměřená na hodnocení práce RP podporovaných v jiných členských státech EU ...


6.5 Téma 5: Analýza zajímavých přístupů a konkrétních oblastí RLZ v dalších zemích EU     [go to this article ]
... Téma 5: Analýza zajímavých přístupů a konkrétních oblastí RLZ v dalších zemích EU ...
... V mnoha ohledech nebylo možné vysledovat žádný významný rozdíl mezi Českou republikou a ostatními zeměmi EU, reakce respondentů na stejné otázky a témata jsou v mnohém podobné. ...
... Analýza specifických aspektů a přidané hodnoty projektů ESF založených na podpoře mezinárodní spolupráce byla podrobněji rozvedena v První průběžné zprávě a její výstupy jsou v této závěrečné zprávě zohledněny zejména v konkrétních doporučeních týkajících se realizace projektů s mezinárodním aspektem. Analýza dospěla k závěru, že 1) projekty obsahující mezinárodní spolupráci vyžadují delší časový prostor při přípravě, která zároveň musí být pečlivě naplánována s tím, aby tento plán eliminoval pozdější modifikace mezinárodní smlouvy, zároveň však musí být možné původní plán upravovat podle potřeb, které vyvstanou až z realizace projektu samého; 2) přidanou hodnotou mezinárodní spolupráce je zejména možnost přebírat, popř. prozkoumat různé přístupy k řešení daného problému, což ovšem vyžaduje jednak znalost kontextu v daných zemích (zda je přenositelnost řešení vůbec možná), popř. akcentace potřeb české strany, tedy aktivní role českých partnerů při hledání řešení a jeho ověřování v praxi (nastolování agend, nikoli jejich přebírání), dále jsou přidanou hodnotou především zvýšení znalostních kapacit realizátorů projektů, posílení vyjednávací pozice při mainsteamingu a diseminaci výsledků a rozšíření partnerských sítí o evropskou úroveň; a 3) realizátoři projektů i podpora implementace projektů musejí počítat s rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU vyskytujícími se v oblasti uznatelnosti výdajů, jazykového vybavení, terminologie a časování projektů (má-li se mezinárodní partnerství opírat o konkrétní projekty, pak je velmi křehké ve chvíli, kdy tyto projekty nekončí ve stejnou dobu). Z těchto zjištění vychází doporučení uvedená v kapitole 7, přičemž specifickou oblastí je otázka udržitelnosti: pokud má mezinárodní spolupráce projektový základ, pak musí být již na počátku plánování podpory počítáno s tím, jak budou mezinárodní výstupy, resp. mezinárodní přesahy projektů udrženy po jejich skončení, neboť většina organizací zpravidla nemá kapacity na to rozvíjet dále mezinárodní spolupráci a její výsledky bez projektové podpory. Z tohoto důvodu také jedno z doporučení směřuje k uvažování o systémové podpoře mezinárodního mainstreamingu z pozice řídícího orgánu. ...
... Specifická část studie odpovídala na otázku relevantních oblastí RLZ, na které by bylo žádoucí v příštím programovém období zaměřit projekty realoizované formou mezinárodní spolupráce. V době zpracování této části evaluace byly k dispozici pouze výzva Francie pro projekty v mezinárodní spolupráci, strategické dokumenty RLZ a příbuzných oblastí z deseti zemí EU zahrnuté do této evaluace (viz seznam zdrojů v příloze této zprávy) a evaluční zprávy týkající se tohoto tématu z Polska a Rakouska. Evaluační tým vycházel ze zjištění z evaluačních návštěv, studia dokumentů a expertních doporučení. Zatímco některé země mají zaměření mezinárodní spolupráce v RLZ definované podle patřičných strategických dokumentů tematicky (pokud vůbec), jiné země preferují regionální zaměření (méně častý případ). Z toho důvodu expertní tým kombinoval oba přístupy a použil k tomu metodu SWOT, tedy rozdělil analýzu podle jednotlivých zemí a dále specifikoval témata, která jsou pro spolupráci s danou zemí doporučována. Analýza SWOT však také definovala širší kontext, ve kterém tato témata přicházejí v úvahu pro české organizace, a identifikovala rizika s tím spojená. V každém případě je důležité upozornit, že tato témata jsou sekundární; primární je skutečně to, co bylo podrobněji rozepsáno v První průběžné zprávě, tedy úspěch vyjednání a naplánování partnerství, vyváženost partnerů, porozumění a sdílení společných cílů a hodnot. Témata, která jsme vytipovali pro zaměření projektů RLZ realizovaných formou mezinárodní spolupráce, jsou následující: sociální ekonomika a podnikání (IT, PT), služby zaměstnanosti a další odborné vzdělávání (UK, AT, FR), komunitní rozvoj, místní partnerství a širší partnerské sítě (UK, NL), sociální oblast, začleňování a inkluzivní strategie (NL, DE, FR, UK, ES), výzkum (HU, PL, DE), Public Private Partnership a mezisektorová spolupráce (DE), restrukturalizace průmyslu (ES), cestovní ruch (ES), revitalizace kulturního dědictví (ES, FR aj.). ...


7.2.7 Závěr k doporučení pro řídící orgán     [go to this article ]
... Situaci komplikuje reálný stav značné části organizací, které jsou řešiteli projektů: pokud bezprostředně po skončení projektů nenásleduje vypsání další výzvy, a tedy příležitost pro organizaci zajistit financování, kapacita většiny příjemců významně klesá; to ohrožuje diseminaci, šíření produktů, udržitelnost mezinárodního partnerství právě v oblasti mainstreamingových procesů, často směřujících k orgánům EU. ...
... Řídící orgán by měl hledat a pokusit se vymezit svou roli na dvou úrovních: na mezinárodní, kdy půjde o výstupy společné několika zemím (zde by tyto aktivity mohly korelovat s případným předjednáním spolupráce s vybranými zeměmi EU), a na národní v tom smyslu, že by ŘO byl partnerem (nikoli však jediným) pro mainstreaming u takových výstupů, které mají nesporně celostátní nebo alespoň nadregionální charakter. Je třeba hledat nástroje na to, jak využít efektů a mechanismů, které jsou pro řešitele bez této podpory řídícího orgánu nedostupné. ...