monitoring
... V rámci běžných povinností
příjemců grantů probíhal pravidelný monitoring, který však byl
využíván především jako formální nástroj pro jednotlivé fáze
financování a jehož obsahová hodnota a využití jsou minimální.
Někdy se v monitorovacích zprávách nevyskytly ani významné změny
projednávané s řídícím orgánem. ...
... Monitorování a
evaluace
se musí shodovat s globálním cíli a napomoci zvýšit kvalitu řízení
a implementace projektů a programu jako celku. Z tohoto důvodu musí
být také smysl těchto aktivit zřejmý všem zúčastněným. Realizátorům
projektů je potřeba pomoci v tom, aby tyto nástroje uměly vhodně
použít pro vlastní řízení kvality a řízení projektového cyklu.
Je nezbytné, aby obě strany uměly strategicky využít
monitoring
a evaluaci. ...
... Fokusní skupiny sledovaly
především otázky řízení a implementace prioritní osy mezinárodní
spolupráce, která staví na znalosti kontextu, v němž bude program
implementován, národních a sektorových strategiích, které určují
priority pro zaměření projektů a aktivit, a kvalitním zázemí
řídícího orgánu. Řídící orgán rozhoduje na základě platných
strategických dokumentů a samotnou implementaci sleduje pomocí standardních
nástrojů, mezi které patří
monitoring a
evaluace. K vlastní implementaci
programu může podle možností daných nastavením daného programu
využít systémových a národních projektů nebo specializovaných
agentur. Zřejmě neexistují vhodné a nevhodné způsoby řízení,
spíše jde o doporučení aspektů řízení, které pro úspěšnou
implementaci programu klíčové; jako nejčastěji zmiňované se objevují
jasně stanovené cíle a pravidla, srozumitelná a ochotná komunikace
s danými skupinami a systémová podpora (facilitace přípravy i realizace
partnerství, centrální databázové zdroje, metodická podpora).
Co se týče podpory přípravy a realizace projektů, nároky realizátorů
na pravidla a výzvy říkají, že by měly být především srozumitelné,
jasné a do ukončení procesu neměnné (kromě změn nezbytných pro
plynulejší a kvalitnější chod programu). Současný monitorovací
systém nevyhovuje potřebám řízení programu ani implementace projektů.
Monitoring kromě vlastních cílů může sloužit také k agregaci
za určité oblasti (nabízí se tematický nebo regionální pohled),
řízení programu (nastavování priorit) a může také sloužit jako
nástroj pro kontrolu, zda nevznikají paralelně stejné produkty či
zda nedochází k dvojímu financování aktivit/výstupů. V první
fázi je třeba revidovat nastavení monitorovacích indikátorů, ve
druhé fázi je pak třeba výše zmíněné služby ošetřit systémovou
podporou.
Evaluace musí být plánována tak, aby mohla reagovat na
reálné procesy a události v projektu, tedy musí být schopná doplňovat
hodnotící kritéria, aktuálně se vztahovat k projektu. V hodnocení
je nutné udržet prvek flexibility a zároveň je třeba, aby hodnocení
bylo pokud možno odděleno od systému monitorování, v žádném
případě na něm nesmí být závislé. Na mezinárodní úrovni je
možné uvažovat o nadnárodních monitorovacích a evaluačních aktivitách,
ovšem je třeba vyjasnit jejich smysl a cíle, mandát, odpovědnosti
a systém spravování. ...
... Fokusní skupiny sledovaly
především otázky řízení a implementace prioritní osy mezinárodní
spolupráce, která staví na znalosti kontextu, v němž bude program
implementován, národních a sektorových strategiích, které určují
priority pro zaměření projektů a aktivit, a kvalitním zázemí
řídícího orgánu. Řídící orgán rozhoduje na základě platných
strategických dokumentů a samotnou implementaci sleduje pomocí standardních
nástrojů, mezi které patří
monitoring a
evaluace. K vlastní implementaci
programu může podle možností daných nastavením daného programu
využít systémových a národních projektů nebo specializovaných
agentur. Zřejmě neexistují vhodné a nevhodné způsoby řízení,
spíše jde o doporučení aspektů řízení, které pro úspěšnou
implementaci programu klíčové; jako nejčastěji zmiňované se objevují
jasně stanovené cíle a pravidla, srozumitelná a ochotná komunikace
s danými skupinami a systémová podpora (facilitace přípravy i realizace
partnerství, centrální databázové zdroje, metodická podpora).
Co se týče podpory přípravy a realizace projektů, nároky realizátorů
na pravidla a výzvy říkají, že by měly být především srozumitelné,
jasné a do ukončení procesu neměnné (kromě změn nezbytných pro
plynulejší a kvalitnější chod programu). Současný monitorovací
systém nevyhovuje potřebám řízení programu ani implementace projektů.
Monitoring kromě vlastních cílů může sloužit také k agregaci
za určité oblasti (nabízí se tematický nebo regionální pohled),
řízení programu (nastavování priorit) a může také sloužit jako
nástroj pro kontrolu, zda nevznikají paralelně stejné produkty či
zda nedochází k dvojímu financování aktivit/výstupů. V první
fázi je třeba revidovat nastavení monitorovacích indikátorů, ve
druhé fázi je pak třeba výše zmíněné služby ošetřit systémovou
podporou.
Evaluace musí být plánována tak, aby mohla reagovat na
reálné procesy a události v projektu, tedy musí být schopná doplňovat
hodnotící kritéria, aktuálně se vztahovat k projektu. V hodnocení
je nutné udržet prvek flexibility a zároveň je třeba, aby hodnocení
bylo pokud možno odděleno od systému monitorování, v žádném
případě na něm nesmí být závislé. Na mezinárodní úrovni je
možné uvažovat o nadnárodních monitorovacích a evaluačních aktivitách,
ovšem je třeba vyjasnit jejich smysl a cíle, mandát, odpovědnosti
a systém spravování. ...
...
Monitoring a
evaluace
jsou dva odlišné mechanismy, které mají odlišné dílčí cíle,
zaměření a postupy, nicméně shodují v globálním cíli napomoci
zvýšit kvalitu řízení a implementace projektů a programu jako celku.
Z tohoto důvodu musejí být také smysl a užití těchto aktivit zřejmé
všem zúčastněným.
Monitoring je shromažďování poznatků
v předem připravené struktuře tak, aby měly podstatnou informační
(vypovídací) hodnotu a bylo možné je agregovat.
Monitoring přináší
zpětně informace o průběhu určitých aktivit, a to ve struktuře,
která se v průběhu monitoringu nemění.
Evaluace je vícevrstevnatý
proces, který zahrnuje sběr poznatků (pozorování), jejich systematizaci
ve zjištěních a především jejich interpretaci vzhledem ke stanoveným
cílům a předpokládaným stavům, ale také vzhledem k dynamice,
nepředvídaným změnám, výslednému stavu.
Evaluace přináší
výklad toho, jak lze rozumět některým modifikovaným nebo nepředvídaným
skutečnostem a jak lze porozumět souvislostem.
Evaluace je tedy třeba
tam, kde se ptáme na efektivitu, hledáme úspěšné a neúspěšné
formy, postupy atd. ...
... Monitoring ...
...
Monitoring a
evaluace
jsou dva odlišné mechanismy, které mají odlišné dílčí cíle,
zaměření a postupy, nicméně shodují v globálním cíli napomoci
zvýšit kvalitu řízení a implementace projektů a programu jako celku.
Z tohoto důvodu musejí být také smysl a užití těchto aktivit zřejmé
všem zúčastněným.
Monitoring je shromažďování poznatků
v předem připravené struktuře tak, aby měly podstatnou informační
(vypovídací) hodnotu a bylo možné je agregovat.
Monitoring přináší
zpětně informace o průběhu určitých aktivit, a to ve struktuře,
která se v průběhu monitoringu nemění.
Evaluace je vícevrstevnatý
proces, který zahrnuje sběr poznatků (pozorování), jejich systematizaci
ve zjištěních a především jejich interpretaci vzhledem ke stanoveným
cílům a předpokládaným stavům, ale také vzhledem k dynamice,
nepředvídaným změnám, výslednému stavu.
Evaluace přináší
výklad toho, jak lze rozumět některým modifikovaným nebo nepředvídaným
skutečnostem a jak lze porozumět souvislostem.
Evaluace je tedy třeba
tam, kde se ptáme na efektivitu, hledáme úspěšné a neúspěšné
formy, postupy atd. ...
... Projektům je potřeba
pomoci v tom, aby tyto nástroje uměly vhodně použít pro vlastní
řízení kvality a řízení projektového cyklu. K těmto nástrojům
existuje metodický dokument, jímž je
Průvodce pro mezinárodní
spolupráci Iniciativy Společenství
EQUAL, který je možné připomínkovat a rozšířit, neboť není
formulován s ohledem na potřeby projektů (ale z pohledu potřeb programu)
a postrádá základní přehled typů evaluací a účelu jednotlivých
evaluačních nástrojů. Kromě toho je třeba žadatele informovat
o nutnosti používat
monitoring a
evaluace již při přípravě žádostí,
neboť pro jejich vhodné zakomponování do plánů a realizace projektů
je nezbytné kalkulovat patřičné kapacity. Z tohoto důvodu by bylo
vhodné realizovat specificky zaměřené osvětové a školicí aktivity
ŘO za účelem ozřejmění skutečného významu monitoringua
evaluace,
jak je zadávat a realizovat (včetně vyhrazení patřičných kapacit
již při sestavování plánu a rozpočtu projektu), jak posuzovat
jejich kvalitu (zvlášť v případě zadávání externích evaluací
a řízení interních evaluací) a jak je strategicky využít pro
vlastní řízení. ...
... Monitoring je klíčový
pro sledování průběhu a naplňování výstupů projektů, měl
by však sloužit také k porovnávání, agregaci za určité oblasti
(nabízí se tematický nebo regionální pohled), řízení programu
(nastavování priorit), popř. jako nástroj pro kontrolu, zda nevznikají
paralelně stejné produkty či zda nedochází k dvojímu financování
aktivit či výstupů. ...
... Společný
monitoring
a společná
evaluace na úrovni několika států by byly přínosem
pro úspěch mainstreamingu, neboť mezinárodní partnerství nesou
společný produkt, službu nebo změnu, kterou je třeba prosazovat
na úrovni, kde vznikla, tedy na mezinárodní úrovni, případně
výstupy ověřené na úrovni lokální „povýšit“ na úroveň
evropskou. Mezinárodní spolupráce by měla přispět k lepšímu
využití monitorovacích výstupů a k preciznějšímu a mnohostrannějšímu
hodnocení. Z tohoto důvodu ŘO uvažuje o zajištění části monitorovacího
procesu či zpracování alespoň některých hodnotících studií
na základě společné aktivity několika členských států. Tato
aktivita musí stavět na mezinárodní, mezivládní dohodě a specifikaci
zadání pro
monitoring či evaluaci z pozice dané skupiny zemí. Zdůvodnění
je přitom možné nejspíš na úrovni porovnání (podobností nebo
naopak rozdílností), v tom, jak jsou stanoveny jednotlivé akcenty
v prioritách tematických (intervenčních) oblastí v daných zemích,
v širším kontextu Evropské strategie zaměstnanosti. Vzhledem k tomu,
že takové nastavení nejspíše překročí kompetence ministerstev,
muselo by jít o mezivládní dohody. Tyto dohody by zároveň musely
stanovit odpovědnosti za správu systému a sdílení nákladů spojených
s jeho vývojem a chodem. ...
... Společný
monitoring
a společná
evaluace na úrovni několika států by byly přínosem
pro úspěch mainstreamingu, neboť mezinárodní partnerství nesou
společný produkt, službu nebo změnu, kterou je třeba prosazovat
na úrovni, kde vznikla, tedy na mezinárodní úrovni, případně
výstupy ověřené na úrovni lokální „povýšit“ na úroveň
evropskou. Mezinárodní spolupráce by měla přispět k lepšímu
využití monitorovacích výstupů a k preciznějšímu a mnohostrannějšímu
hodnocení. Z tohoto důvodu ŘO uvažuje o zajištění části monitorovacího
procesu či zpracování alespoň některých hodnotících studií
na základě společné aktivity několika členských států. Tato
aktivita musí stavět na mezinárodní, mezivládní dohodě a specifikaci
zadání pro
monitoring či evaluaci z pozice dané skupiny zemí. Zdůvodnění
je přitom možné nejspíš na úrovni porovnání (podobností nebo
naopak rozdílností), v tom, jak jsou stanoveny jednotlivé akcenty
v prioritách tematických (intervenčních) oblastí v daných zemích,
v širším kontextu Evropské strategie zaměstnanosti. Vzhledem k tomu,
že takové nastavení nejspíše překročí kompetence ministerstev,
muselo by jít o mezivládní dohody. Tyto dohody by zároveň musely
stanovit odpovědnosti za správu systému a sdílení nákladů spojených
s jeho vývojem a chodem. ...
... využívat evaluaci a monitoring
pro zlepšení kvality řízení projektu a jeho výsledků; ...
7.2.4 Administrace a řízení mezinárodní spolupráce [
go to this article ]
... Doporučujeme
maximálně zjednodušit řízení a administraci, sjednotit pravidla,
odstranit nadbytečné věci, neměnit pravidla během implementace,
sjednotit strukturu žádostí, sloučit monitoring a více jej využít. ...
... Monitoring by měl sloužit
také k porovnávání, agregaci za určité oblasti (nabízí se tematický
nebo regionální pohled), řízení programu (nastavování priorit),
popř. jako nástroj pro kontrolu, zda nevznikají paralelně stejné
produkty či zda nedochází k dvojímu financování aktivit či výstupů.
V první fázi je třeba revidovat nastavení monitorovacích indikátorů
tak, aby jejich naplňování skutečně odráželo realitu a mohlo
tak sloužit k dalšímu rozhodování na projektové a programové
úrovni. Projektová a především programová úroveň by měla mít
možnosti zasahovat do nastavení monitorovacího systému tak, aby
skutečně sloužil výše uvedeným účelům. Ve druhé fázi je třeba
uvažovat o systémovém řešení monitoringu tak, aby nabízel potřebné
agregace, porovnání a sledování duplicit/podobností v projektech. ...
... Případné nadnárodní
řešení monitoringu a
evaluace musí stavět na mezinárodní spolupráci
na úrovni řídících orgánů a specifikaci zadání pro
monitoring/evaluaci
z pozice dané skupiny zemí, a to na úrovni porovnání (podobností
nebo naopak rozdílností) v tom, jak jsou stanoveny jednotlivé akcenty
v prioritách tematických (intervenčních) oblastí v daných zemích,
v širším kontextu Evropské strategie zaměstnanosti. Nastavení
takové spolupráce musí vycházet z dohod, které vymezí kompetence
jednotlivých aktérů, odpovědnosti za správu systému a sdílení
nákladů spojených s jeho vývojem a chodem. ...