 |
||
Site search
NPS
... NPS ...
... národní
podpůrná struktura (NPS). ...
... K všestrannému rozvoji
schopností dochází u všech osob zapojených do projektů CIP EQUAL,
tedy managementu projektu, členů partnerství i u jejich klientů; rozvíjí
se však i NTS, NPS a ŘO. ...
... NPS ...
... NPS EU ...
... ŘO, NPS ...
... Evaluátoři vybrali
70 zástupců konečných příjemců reprezentujících minimálně
35 různých rozvojových partnerství podpořených ve stanoveném
období CIP EQUAL ČR, zahraniční experti oslovili čtyři zástupce
v každé zemi reprezentující minimálně dvě rozvojová partnerství
podpořená v zahraničí (primárně ta, jichž se účastnily také
české organizace) a šest zástupců v každé zemi (včetně ČR)
zastupujících projekty podpořené z ESF (zejména pak projekty v oblasti
rozvoje lidských zdrojů). Dále byli osloveni zástupci z každého
ze subjektů implementační struktury (ŘO, NPS) v každé z analyzovaných
zemí. Konečný výběr osob, které byly osloveny a navštíveny,
je uveden v příloze 8.4. Z každé evaluační návštěvy byl pořízen
záznam. Tento záznam byl doplněn o údaje poskytnuté v dodatečných
rozhovorech (telefonicky). Záznamy mají jednotnou strukturu a je dodržen
slib anonymity těch, kteří poskytli vyjádření, proto samotné
záznamy návštěv neuvádíme v příloze. ...
... Evaluace procesů je
posloupností aktivit směřujících k identifikaci, analýze a vyhodnocení
procesů v rámci určitého vymezeného subjektu, například firmy,
organizační jednotky, programu, řídící struktury apod. Vzhledem
k tomu, že tato metoda je zaměřena pouze na zkoumání vnitřního
prostředí, byla v našem případě použita u hodnocení vnitřních
subjektů řízení CIP EQUAL (tj. ŘO a NPS) a dále přímo souvisejících
součástí implementační struktury (tj. MONIT). ...
... Metodu fokusních skupin
jsme v této evaluaci specificky uzpůsobili potřebám, proto byly provedeny
dvě fokusní skupiny se zástupci ŘO a NPS. Smyslem bylo zachytit
podstatné zkušenosti s řízením programu směrem k doporučením týkajícím
se programového období 2007–2013 a dále podpořit zjištění procesní
analýzy. Byly vytvořeny sady otázek pro jednotlivé skupiny
a scénář skupiny. Evaluátoři pak kladli otázky a zaznamenávali
reakce a sdělení. Tým evaluátorů pak zpracoval tato vyjádření
a vytvořil závěry. Vzhledem k citlivosti některých vyjádření
není možné zveřejňovat tyto záznamy. Výsledky z fokusních skupin
jsou promítnuty do zjištění a doporučení uvedených ve třetí
průběžné zprávě projektu Evaluace principu mezinárodní spolupráce
CIP EQUAL. ...
... , popř. na vlastním webu organizace realizující
projekt), vyplývá, že je obtížné udržovat informace na všech
místech v aktuální podobě. Navíc ne vždy mají organizace možnost
samy upravovat údaje týkající se projektu, tím se aktualizace dále
problematizuje. Zatímco vlastní stránky organizací, kde byl uveden
daný projekt, aktuální byly, struktura těchto stránek i hloubka
a kvalita informací byly zjevně zcela ponechány na aktivitě daných
organizací; z toho důvodu se spolehlivost a zejména výpovědní hodnota
stránek (vzhledem k zadání evaluace) značně lišily. U ostatních
zmiňovaných míst, kde jsou uváděny informace o projektech, organizace
neměly přímou možnost informace aktualizovat, ale dělo se tak zprostředkovaně
(v případě webu EQUAL ČR prostřednictvím ŘO, u systému MSSF Monit
prostřednictvím NPS a u databáze ECDB prostřednictvím správce
databáze). Organizace si stěžovaly, že v některých případech
musely opakovaně žádat o aktualizaci údajů, ve většině případů
se však o správu těchto systémů vůbec nezajímaly. Řadovému uživateli,
který by v těchto systémech vyhledával informace o projketech, nemusí
být tedy vůbec zřejmé, zda je obsah vůbec aktuální a kdo
je za něj odpovědný. ...
... Odkaz na elektronický
dotazník byl rozeslán na 1 786 e-mailových adres(5) s tím,
že jako nedoručených se jich vrátilo 69 (tj. úspěšně bylo osloveno
1 717 adres); 254 získaných dotazníků
představuje návratnost 14,8 %. Z toho 219 dotazníků obsahovalo
sadu otázek zaměřených na zástupce rozvojových partnerství, klienty
služeb vytvořených v rámci projektů EQUAL (cílové skupiny projektů),
členy Národních tematických sítí, nezávislé experty a potenciální
žadatele; sada obsahovala 21 otázek. Zbylých 35 dotazníků vyplnili
zástupci ŘO, NPS, Platebního orgánu, Evropské komise, Monitorovacího
výboru a politici a tvůrci strategií v oblasti HRD a ESF; sada obsahovala
celkem třináct otázek. Žádná otázka – s výjimkou dotazu na
zemi původu a typ respondenta vzhledem k CIP EQUAL – nebyla povinná.
Získaný soubor dotazníků byl zbaven duplicit, byly vymazány dotazníky,
v nichž bylo vyplněno méně než 20 % odpovědí, a byly provedeny
další korekce, na jejichž základě klesl počet dále analyzovaných
odpovědí o osm na výsledných 212 dotazníků zaměřených na konkrétní
projekty nebo příjemce a 34 dotazníků, které vyplnili členové
řídících struktur, tj. celkem na 246. Podrobný přehled práce
s dotazníky a výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze
8.3. ...
... Odpovědi z dotazníků
ukazují, že nejčastějším zdrojem inspirace, pomoci a informací
pro přípravu a realizaci mezinárodní spolupráce je vlastní předchozí
zkušenost. Jako zdroj inspirace a pomoci byly uváděny zkušenost
partnerů ze zahraničí v kombinaci s metodickými návody EK a pomoc
Národní podpůrné struktury. Kvalita konkrétní poskytnuté pomoci
byla vysoká s tím, že tento stav není neměnný, ale ukazuje spíše
na pozitivní vývoj vztahů mezi NPS a příjemci. S vlastním plánováním
projektu souvisí otázka, jaký vliv má aspekt mezinárodní spolupráce
na délku projektu, resp. zda vyžaduje větší časovou investici.
Potvrdila se původní hypotéza, že vliv zde určitě je, nicméně
neměl by být extrémní - respondenti se nejčastěji shodli na tom,
že mezinárodní spolupráce prodlužuje projekt o pětinu své délky.
Při odpovídání na otázku, které fáze mezinárodního projektu
vyžadují více času, uváděli respondenti nejčastěji právě fázi
přípravy a dále celkovou koordinaci mezinárodní spolupráce. Pokud
respondenti dotazníkového šetření uvedli, že týmy implementující
mezinárodní partnerství potřebují podporu, pak to bylo především
v oblasti vyhledávání partnerů. ...
... Fokusní skupiny byly
navrženy tak, aby vyvážily zjištění z dotazníkového šetření
a z evaluačních návštěv a rozhovorů. Především návštěvy a
rozhovory byly až na výjimky (rozhovory se zástupci Evropské komise
a agentur CIP EQUAL v Nizozemsku, Francii, Německu, Rakousku, Portugalsku,
Španělsku a Spojeném království) vedeny za zástupci rozvojových
partnerství a koordinátory mezinárodní spolupráce. Pozorování
uvedené v předchozí kapitole tedy velmi jasně staví na tomto vzorku,
druhý pohled na věc měly právě přinést fokusní skupiny. Z tohoto
důvodu byly navrženy dvě skupiny, jedna se zástupci NPS a jedna
se zástupci ŘO. Pro každou byl stanoven scénář, tj. otázky, které
byly kladeny během diskuse a jejichž smyslem bylo sledovat, jak probíhalo
řízení a implementace mezinárodní spolupráce, jak byly použity
monitorování a evaluace, jaká podpora byla implementujícím subjektům
poskytnuta. Doplněním fokusních skupin pak byla evaluace procesů,
v tomto případě především informačních a komunikačních toků
mezi zmíněnými subjekty, tj. řídícím orgánem, PricewaterhouseCoopers
a zástupci rozvojových partnerství. Tento obraz toků se navíc poněkud
komplikuje tím, že v rámci mezinárodní spolupráce je potřeba jednat
i se subjekty mimo národní pole, tedy zástupci zahraničních rozvojových
partnerství, a dokonce se zástupci zahraničních řídících orgánů
(např. při změně TCA) a ministerstev (např. při návrzích mezinárodní
koordinace vyhledávání partnerů a shromažďování informací k mezinárodní
spolupráci). ...